NEMOCI TERČOVCŮ

 

 

 

 

Jak nemoci předejít ?

Terčovci potřebují k životu v akváriu dostatečně velkou nádrž. Dostatečně velká je 400 l a více. Kdo si myslí, že bude chovat terčovce ve 200 l nádrži ať na to radši zapomene a koupí si menší druhy ryb . V nádrži musí být účinná filtrace, která musí zajistit odbourávání dusíkatých sloučenin z akvarijní vody. V žádném případě se nesmí podcenit provzdušnění vody na kterém jsou zavilé ryby, ale i ta filtrace.
Na jednoho terčovce počítejte při nejmenším s 50 l akvarijní vody na rybu. V ideálním jednou tolik. Důležitá je i teplota vody, která by neměla klesnout pod 27°C. Musíte se vyvarovat i velkým rozdílům teplot např. při výměně vody. Pravidelná výměna části vody je nutností. Co se týká vody tak důležité parametry jsou PH v kyselé oblasti, NO2 neměřitelné a NO3 do 80 mg/l ideál do 30 mg/l
A aby toho nebylo málo, terčovec musí mít vždy kvalitní vyváženou potravu.


Za dodržení těchto pravidel se většinou nebudete potýkat s nemocemi, protože ryba se případným nemocem ubrání vlastním obranným systémem.


Pokud však zapomenete na to, že po zakoupení ryb je vždy dodržet alespoň tří týdenní karanténu máte o nepříjemnosti většinou postaráno. Nikdy nespoléhejte na to když vám řeknou že jsou ryby přeléčené. To je však závislé na tom, kde ryby kupujete. Z obchodu bych karanténu nikdy nepodceňoval.

Karanténu provádím vždy mimo chovnou nádrž. Používám nádrže o objemu 200 l. Po přinesení ryb domů si připravím velký kbelík o obsahu 20 l do kterého si připravím solný roztok v poměru 100g soli na 10 l vody. Teplotu karanténní nádrže a solné lázně upravím zhruba na teplotu v přepravním sáčku. Do kbelíku zavedu silné vzduchování. Ryby z přepravního pytlíku přemístím do připravené síťky a z té ryby vložím do solné lázně po dobu 30 min. Během těchto 30 min však u ryb dochází většinou ke ztrátě rovnováhy a vypadá to jako kdyby to byl jejich konec, ale zhruba po 15 min se srovnají. Toto se pak ještě někdy opakuje při vyndání ze solné lázně do karanténní nádrže. V karanténní nádrži pak teplotu vody postupně zvednu(v průběhu tří dnů) na 33°C. vydatně vzduchuji. Třetí den už rybám zkouším dávat mražené krmení (ale pozor vždy jen velmi malé množství) a většinou už začínají normálně žrát. . Po dobu dalších tří nechám ryby odpočinout. Pak nasadím léčivo proti vnitřním červům TERAP FD. Tato léčba probíhá celkem 8 dní. Po 4 dnech se vymění polovina vody a doplní léčivo. V karanténní nádrži vydatně vzduchuji a lehce filtruji přes vzduchový filtr biomolitanem č.3. Po osmém dni vyměním polovinu vody, postupně zvednu teplotu na 35 °C . Na této teplotě nechám ryby dva dny. Potom postupně během dalších pěti dnů nechám klesnout teplotu na 30°C a ryby přemístím do chovné nádrže.
Po celou dobu karantény sleduji chování ryb. K vytápění karanténní nádrže používám vždy jen značkové topítko a teplotu sleduji na teploměru umístěném v nádrži. Jednou se mi stalo, že při použití neznačkového topítka se zasekl termostat a ryby jsem málem uvařil. Teplota v nádrži stoupla přes 36°C. Ještě jedna důležitá věc v karanténní nádrži a v solné lázni musí být odstátá akvarijní voda.



A teď k nemocem.


V první řadě je nutné rozlišit co je nemoc a co je normální chování ryb.Hlavně začínající chovatelé si tyto dvě základní věci často pletou a ryby pak léčbou vystavují chemikáliím obsažených v léčivech. Tímto zbytečným léčením snižují rybě vlastní obranný systém a naopak může dojít k propuknutí nemoci se kterou by se ryba sama vypořádala. Samozřejmě pokud by v akváriu byly dobré podmínky a ryby dobře krmeny.

V přírodě i v akváriu (pokud má dobré podmínky) žije ryba s nemocemi v rovnováze. To však neznamená, že je ryba na 100% zdravá, ale nemoc čeká na příležitost, kdy je ryba oslabená, aby mohla propuknout.
k propuknutí nemoci je zpravidla způsobeno špatnou kvalitou vody, nevhodnou potravou, stresem při přepravě ,nebo poraněním.

Jak poznáte že je ryba nemocná ?


V první fázi je ryba hodně lekavá. Pokud je terčovec u čelního skla a neustále žebrá o potravu bývá většinou zdravý. V opačném případě je buďto někde v koutě a nebo je hlavou otočený k zadnímu sklu. Když se bouchne do akvária, ryba, která je v pohodě, se sice lekne, to je její přirozený instinkt, ale hned se musí zklidnit . Nesmí začít lítat zběsile po akvária a narážet do všeho co jí je v cestě.
Nemocné ryby jsou většinou tmavě vybarvený. Toto se většinou netýká nově zakoupených ryb, které potřebují nějaký čas aby si zvykly na nové prostředí.
V druhé fázi špatně přijímá krmivo nebo ho nepřijímá vůbec. To lze však zase zaměnit s tím když má ryba málo pestrou potravu a té se zkrátka přejí a nebo jsou zase v novém prostředí. Tmavé oko také značí nemoc ale pouze v tom případě že se barva oka změní. Oni totiž jsou i terčovci s tmavým okem. :o)).

Zrychlené dýchání může mít příčinu v napadení žábrohlístem, Piscinoodiniózou nebo třeba nějakým dalším nálevníkem např. při překrmování ryb. Po krmení se také zrychlí dýchání, to je však normální. Zrychleně ryby dýchají i v případě málo provzdušeného akvária.
Dalším znakem je otírání ryb o různé předměty v akváriu ,a změna povrchu těla ryby. Pokud se ryba otírá skřelemi po krmení, může jít pouze o to,že se jí něco zachytilo na žábrách. Také jakoby pohupování na místě znamená že není ryba v pořádku. To platí také v případě pokud je ryba neustále skloněná hlavou dolů nebo na horu.
Ztráta rovnováhy bývá většinou posledním stádiem kdy ryba za nedlouho umírá.



Je zhruba pět druhů léčení ryb.
1.) laboratorním vyšetřením následnou léčbou- týká se většinou pouze drahých ryb.
2.) vyšetřením pod mikroskopem určením nemoci, konzultací a následnou léčbou
3.) Určením nemoci podle vnějších symptomů a následnou léčbou
4.) Preventivní léčba - karanténa
5.) Šarlatánská léčba – nevím co léčím většinou to co ani nemoc není.
Já osobně se přikláním k bodu 2. (samozřejmě i bod 4.) Pro srovnání zjištěných nálezů pod mikroskopem a určení správného léčiva je možné využít tyto odkazy :

 http://www.sera.cz/07/07.htm

http://www.aquar.cz/



Zjištěný nálezy pod mikroskopem lze jednoduše  vyfotit  a přidat k údajům o akváriu.
Vzorky pod mikroskop v lepším případě lze získat seškrabem z kůže nebo ploutví ryb. V tom horším zde.


Při případnou konzultaci je nutné vždy zjistit tyto skutečnosti :

velikost nádrže
nádrž - holá - zařízená
počet ryb v nádrži
velikost ryb
jsou v akváriu ještě nějaké jiné ryby
teplota vody
hodnota PH
tvrdost vody celkovou i uhličitanovou
provzdušnění vody – čím
filtrace vody typ filtru jaké filtrační náplně a jak často provádíte čištění
lokalizace v nádrži normálně plave – někde se schovává – plave hlavou dolů – nahoru- u hladiny – u dna
hodnota NO2
hodnota NO3 v nádrži – vstupní voda
jak často a čím krmíte ryby a jak přijímají potravu
změny na těle – kůži - ploutvích
používáte nějakou chemii – hnojivo - léčivo
jak často měníte vodu a kolik
barva ryb tmavá světlá
barva oka
dýchání normální - zrychlené
výkaly ryb – barva- dlouhé ?
břišní dutina zvětšená - propadlá ?
otírají se o předměty v nádrži , čím žaberními víčky – tělem
můžete rybu vyfotit ?
a další informace co vás napadnou.

Pokud zjistíte všechny tyto důležité skutečnosti ve vašem akváriu můžete napsat třeba  sem  a určitě se vám někdo ozve.

Další možnost je ve fóru na www.akvarista.cz



Při léčení ryb je nutné použít vyzkoušené metody a neexperimentovat s léčivy, které můžou rybě víc uškodit než pomoct. Na druhou stranu pokud nedodržíte minimální dávku správného léčiva pak se stávají paraziti vůči přípravku imunní a máte velký problém čím je zlikvidovat.
 

ZPĚT

 

 

 

 

ZPĚT